Vozidla pro zvláštní účely

Pomocné vozy (vlaky):

u dep jsou pomocné prostředky na likvidaci problémů, které se vyskytnou občas v provozu. Tyto prostředky mohou být nehodové, nebo požární.

• NPP
  nehodové pomocné prostředky. V malých depech to může být jen
  jeden vůz, který je zároveň skladiště i dílna. Obvykle
  vyjížděl na odstranění malého problému jen v blízkém okolí
  depa. Ve větších se obvykle jednotka skládala tak ze tří vozů.
  Dílenský (nářaďový), skladištní a obytný vůz. Dílna a
  sklad byly většinou z nějakého starého nákladního nebo
  služebního, poštovního vozu. To proto, aby měl boční dveře.
  Uvnitř dílny byl autogen, dieselagregát, různý vercajk. Ve
  skladištním lana, zvedáky, nakolejovače, pomocné podvozky
  (bačkory). Obytný byl ze starého osobního. Byla v něm
  společenská místnost, několik ložnic a kuchyňka. Měl by mít
  individuální topení.
  

• NVT
  nehodový vyprošťovací tank. Byl v několika depech v ČSSR. Dnes se již
  nepoužívá pro špatnou manipulaci na trati a omezené použití.
  Složení bylo podobné jako u NPP většího typu, jen na
  šestinápravovém plošinovém voze byl tank, např. VT 54. Ten měl
  radlici, nikoliv však hlaveň a kopuli. Při práci na trati se
  musel nejdříve zapevnit plošinový vůz ke koleji, udělat nájezd
  a pak teprve mohl tank sjet. To bylo nepraktické a to nemluvíme o
  náspech, zářezech a tunelech.
  

• NJJ
  nehodová jeřábová jednotka. Použití dodnes. Složení jako u
  NPP většího typu, v soupravě zařazen jeřáb, dnes již
  většinou jen některého typu EDK. Buď volně, neb pod ramenem
  ještě plošinový vůz. Skladištních vozů bylo několik.
  

• požární vlak
  Dnes už se snad nepoužívá. Býval za parního provozu. Složení
  bylo z vozu s čerpadlem a cisternou, případně starým tendrem,
  který mohl být upravený, že měl nárazníky na obou čelech.
  Všechny tyto vlaky mají v depu svojí kolej, která umožňuje
  okamžité vyjetí z depa. Může na nich být, ale nemusí, trvale
  přivěšená lokomotiva. 

Stavební - obytné vozy (vlaky):

většinou skoro každý pracovní stroj, který se může pohybovat po kolejích vlastní silou, má pro svoji posádku obytný vůz. Pokud tento stroj pracuje samostatně (např. jen podbití určité koleje nebo třeba jen svařování určitých výhybek ve stanici), posádka stroje si vozí svůj obytný vůz. Když probíhá větší akce, tyto vozy se spojí do soupravy a vzniká stavební vlak. Dříve se skládal nejen z obytných vozů od jednotlivých strojů, ale měl i kulturní, kuchyňské a jídelní vozy. Mimo nasazení v akcích stojí většinou tyto vozy na základnách, dříve TSS (Traťová strojní stanice), dnes soukromých firem.

Jednotlivé zvláštní vozy:

Vytápěcí - sloužily k vytápění vlaků párou v případě použití lokomotiv bez možnosti vývinu páry.

Montážní EÚ - slouží k opravě a revizím trakčního vedení (laníčkovací, kabelové, prohlídkové, skladištní, betonovací)

Popelové - sloužily k odvozu popela z popelové jámy

Tárovací - vozy s přesnou hmotností, slouží k cejchování kolejových vah.

Měřící -  slouží k zjištění geometrické polohy koleje, defektoskopii koleje, měření trakčního vedení (směr, prověšení)

Transformátorové - většinou u měníren, jako nouzová náhrada při výpadku měnírny.

Je jich samozřejmě ještě více.

Z hlediska modelářského:

Obytné vozy byly vždy přestavěny ze starých osobních nebo motorových vozů, často dost bizardních vzhledů. Skladištní a dílenské, jak jsem již psal, potřebují v bočnici dveře. Tudíž staré služební, poštovní, kryté, ale i chladící a motorové se dají použít. Cisterny a staré tendry do požárního vlaku. Faktory jsou: u pomocných vlaků velikost depa, objem prací a využití. U stavebních je to bez omezení.